středa 23. prosince 2015

Leicester titul nezíská (nejspíš)

Sedmnáct kol odehráno a na první příčce Premier League se překvapivě drží Leicester City, tým v minulé sezóně vážně ohrožený sestupem. V této sezóně měly Lišky opět patřit mezi vážné kandidáty na sestup, ale těmto predikcím dávají na frak.

Stejně tak se už několik týdnů očekává, že jejich výborná forma pomine a dojde k sestupu tabulkou. Ale to se (zatím) nestalo, Leicester je první o dva body před Arsenalem a dokonce šest bodů před Manchester City.

I tak ale málokdo očekává, že by měl Leicester po Novém roce a na jaře vážněji zasáhnout do bojů o titul a na straně klubu z King Power Stadium nestojí ani statistiky. Aktuální Shots on Target Ratio Leicesteru (poměr střel na bránu pro a proti) je 54,7. To není vůbec špatné, ale pokud vezmeme SoTR (ke konci sezóny) posledních šesti mistrovských týmů, tak nejnižší poměr měl Manchester United v sezóně 2012/13 - 59,0. Chelsea měla v minulé sezóně 62,9.

SoTR Top 20 - sezóny 09/10 až 14/15 (čísla ke konci ročníku)
zeleně jsou vyznačeni mistři, žlutě týmy, které v danou sezónu skončily v TOP 4


zdroj: http://objective-football.blogspot.com.es/2014/12/the-enlightened-era-2009-2014.html

Ve prospěch Leicesteru nehovoří ani to, že třináct ze sedmnácti utkání pro něj skončilo buď těsnou výhru nebo remízou. Konkrétně v těchto třinácti utkáních Leicester osmkrát zvítězil a pětkrát remizoval. A v minulosti se často ukázalo (a dokazují to i data), že časté těsné výhry a remízy nejsou dobrým znamením pro další průběh sezóny, zvláště když jako v případě Leicesteru sbíráte body díky nadprůměrně vysoké úspěšnosti střelby.

Podle statistik na serveru Objective Football skončilo v síti soupeřů 42,5 % střel na bránu (Shots on target) vyslaných hráči Leicesteru. To je momentálně nejvíce z celé Premier League. Nedá se moc čekat, že by takovou úspěšnost udržely Lišky až do konce sezóny. Samozřejmě vyloučit se to nedá, ale za posledních šest let udržel po celou sezónu takovou úspěšnost pouze Manchester City v mistrovské sezóně 13/14 (42,86 %).

Úspěšnost střel na bránu (Scoring %) Top 20 - sezóny 09/10 až 14/15 (čísla ke konci ročníku)


zdroj: http://objective-football.blogspot.com.es/2014/12/the-enlightened-era-2009-2014.html


Ještě se vraťme k těsným a remízovým výsledkům. Martin Eastwood zveřejnil tento tvít.

Podle Eastwooda má Leicester o zhruba 9 bodů více, než by odpovídalo počtu nastřílených a inkasovaných bodů. Pro výpočet čísel v grafu využil Phytagorův teorém. Eastwoodův vzorec vypadá takhle: 



Svůj původ to má v baseballu u legendárního Billa Jamese. V případě fotbalu je logika je taková, že lepší týmy jsou schopny častěji vyhrávat zápasy větším než jen jednogólovým rozdílem. A to není případ Lišek v této sezóně.

Leicester City má nyní nejnižší rozdíl mezi vstřelenými a obdrženými brankami z týmů umístěných v top 4 (+13). Přitom má o 2 body více než Arsenal (+17), o 6 bodů než Man City (+14) a o 9 bodů více než Tottenham (+14). Goal difference bývá mnohdy přehlížený ukazatel, ale stojí za to jej sledovat.

Na závěr přidávám aktuální bodovou projekci od Euro Club Index. Leicester má podle ní aktuálně 8,5 % šanci na titul. Takže sice si osobně nemyslím, že by to Lišky dokázaly, ale vyloučit to zcela nemůžeme. A ne že bych jim to nepřál.


Zdroj: http://www.euroclubindex.com/asp/leagueodds.asp

-----

J. Krejčí (@championship365, jarek.krejci@gmail.com)

úterý 22. prosince 2015

Must read: zajímavé odkazy na články o fotbalové analytice (Vol. 1)

Přehled nejzajímavějších článků a blogů na téma fotbalová analytika, jež vyšly v poslední době. Enjoy! :)

--------------------------------------------

Poor Aston Villa, Farewell Mourinho and Leicester on Fire (21.12., StatsBomb)

http://statsbomb.com/2015/12/poor-villa-farewell-mourinho-and-leicester-on-fire/

Pravidelný týdení blog od Jamese Yorka (@jair1970), který v průběhu sezóny týden co týden komentuje dění v Premier League z pohledu čísel a zajímavých statistik. Yorke výborně zpřístupňuje základní koncepty fotbalové analytiky širší veřejnosti.

---

Why the English Premier League has been turned upside down (19.12., James Tozer)

http://www.economist.com/blogs/gametheory/2015/12/competitive-balance-football?fsrc=scn/tw_ec/why_the_english_premier_league_has_been_turned_upside_down



Fotbalová analytika na blogu Game Theory patřícím pod The Economist. V článku jsou zajímavá fakta o dosavadním průběhu sezóny PL, nechybí využití ELO ratingu, expected goals, data o rychlosti útoků a kvalitě střel atd. Do blogu přispěly svými poznatky a daty Michael Caley (@MC_of_A) a Daniel Altman (@altmandaniel).

---

The Big Interview: Arsene Wenger (19.12., arsenal.com)

http://www.arsenal.com/news/features/20151219/-statistics-can-cheat-you-

Rozhovor s manažerem Arsenalu Arsene Wengerem o tom, jak on a jeho klub využívají data např. při rozhodování o přestupech nebo stanovení zápasové taktiky, o tom které statistiky mohou být zavádějící, jak statistiky přijímají hráči a mnohem víc.

---

Bespoke data gives Arsène Wenger a tactical edge at Arsenal (11.12., The Times)

http://www.thetimes.co.uk/tto/public/football/article4638099.ece

Ještě jednou Gunners. Článek na stejné téma, který vyšel v The Times. Dozvíte se mimo jiné, kdo je to Jaeson Rosenfeld a jaká je v Arsenalu jeho role.

---

Thoughts on Machine Learning, Black Boxes, and my SVM (2.12., Chad Murphy)

http://soccer.chadmurphy.org/methods/thoughts-on-machine-learning-black-boxes-and-my-svm/

Zajímavý blog od profesora politologie Chada Murhphy (@soccermetric) o využití Machine Learning ve fotbalové analytice. I ostatní blogy na jeho stránkách stojí za přečtení.

---

Some thoughts on Machine Learning and Football Analytics (2.12., Ola Lidmark Eriksson)

http://blog.stryktipsetisistastund.se/2015/12/02/some-thoughts-on-machine-learning-and-football-analytics/

Na stejné téma blog od Ola Lidmarka Erikssona (@fantomen), jenž za pomoci Machine Learning vytvořil svůj Expected goals model. Eriksson pracuje pro nováčka nejvyšší švédské fotbalové ligy Östersunds FK a klub již na jeho popud najmul experty, kteří by pro klub měli vizualizovat a analyzovat data a statistiky.

---

Manchester United is a defensive marvel (16.12., North Yard Analytics)

http://www.northyardanalytics.com/blog/2015/12/16/manchester-united-is-a-defensive-marvel/

Výše zmíněný ekonom Daniel Altman má poradenskou firmu North Yard Analytics, která analyzuje data pro profesionální kluby. V jednom ze svých posledních blogů se zaměřil na defenzivní hru Manchesteru United. Kvůli špatným výsledkům je sice manažer United Louis van Gaal pod velkým tlakem, Altman ale vyzdvihuje schopnost Red Devils zastavovat presinkem v zárodku akce soupeřů.

---

How much has the Premier League changed? (21.12., North Yard Analytics)

http://www.northyardanalytics.com/blog/2015/12/21/how-much-has-the-premier-league-changed/

Opět Altman, na svůj blog píše poměrně často, takže doporučuju přečíst i další články. Zde rozebírá data o vlivu rychlosti útoků na kvalitu střel. Hodně zajímavá je pasáž o důležitosti N’Golo Kantého pro ofenzívu Foxes.

---

Soccermatics: How Mesut Ozil is so good and why Wenger relies on Ramsey (18.12., Soccermatics)

http://www.fourfourtwo.com/features/soccermatics-how-mesut-ozil-so-good-and-why-wenger-relies-ramsey#:G9RVstghzSrOTA

Skvělé články plné zajímavých dat a vizualizací píše pro stránky fourfourtwo.com profesor aplikované matematiky David Sumpter (@Soccermatics). Tento je na téma důležitosti Aarona Ramseyho a Mesuta Özila pro hru Arsenalu. V květnu Sumpterovi vyjde kniha s názvem Soccermatics. Nemohu se dočkat.
---

Home Field Advantage in the 2015/16 Premier League (22.12., Mark Taylor)

http://thepowerofgoals.blogspot.cz/2015/12/home-field-advantage-in-201516-premier.html

Mark Taylor (@MarkTaylor0) analyzuje, zda v této sezóně Premier League došlo ke změně, co se výhody domácího prostředí týče. Dochází k závěru, že v v dosavadním průběhu sezóny měly domácí týmy do jisté míry smůlu a že se situace může ve zbytku ročníku obrátit v jejich prospěch.

---

How long do Premier League managers stay in their jobs? (14.12., FT Data)

http://blogs.ft.com/ftdata/2015/12/14/football-manager-tenure-premier-league/

Datová analytika v podání jednoho z blogů Financial Times na téma, jaká je "životnost" manažerů v anglických ligových soutěžích plus dlouhodobé trendy.

---

Behind the scenes of Boro's scouting network (14.7., Gazette Live)

http://www.gazettelive.co.uk/sport/football/transfer-news/weve-moved-away-traditional-method-9649143

Bývalý technický ředitel Sevilly a sportovní ředitel Zenitu Petrohrad minulý týden posílil realizační tým Middlesbrough, vedoucího týmu Championship. Na starost by měl mít skauting posil na kontinentu. Zde je článek z léta o tom, jak Boro využívá data a analýzu statistik při hledání posil.

---

Stránky se statistikami z Premier League

Objective Football (@ObjectiveFooty)

http://objective-football.blogspot.com.es/2015/08/201516-shot-ratios.html

Statistiky o počtech střel, poměrové ukazatele, počty přihrávek a mnohem mnohem více na stránkách vytvořných Benjaminem Pugsleym (@benjaminpugsley), spoluzakladatelem serveru StatsBomb.com.

---


Shot on Target xG Dashboard (Paul Riley, @footballfactman)

https://public.tableau.com/profile/paul.riley#!/vizhome/PremierLeague201516xGMap/PremierLeague201516ShotonTargetxGDashboard

V Tableau vytvořený dashboard s lokacemi střel na bránu a daty o expected goals podle Rileyho modelu. Myslím, že se si s tím hodně vyhrajete. Na záložce 1 je pak dashboard s daty a vizualizací, odkud jednotlivé týmy a hráči vytvářející střelecké příležitosti.

---

Football in the Clouds (@footyinthecloud)

http://footballintheclouds.blogspot.cz/p/various-shot-metrics-premier-league.html

Počty střel, střel na bránu, poměrové ukazatele (TSR, SoTR), PDO, úspěšnost střelby a zásahů a další data z Premier League.

---

English Premier League Statistics (@MC_of_A)

http://cartilagefreecaptain.sbnation.com/2014/2/12/5404348/english-premier-league-shot-statistics

Statistiky o počtech střel, střel z danger zone, expected goals podle modelu Michaela Caleyho.


J. Krejčí (@championship365, jarek.krejci@gmail.com)

sobota 5. prosince 2015

Ekonomické přínosy profesionálního sportu? Přinejmenším sporné

Snad všechny sportovní rubriky českých zpravodajských serverů zveřejnily články ke středeční tiskovce Ligové fotbalové asociace, která se pochlubila výsledky studie vypracované českou pobočkou KPMG.

Spotřeba spojená s pořádáním 1. a 2. české fotbalové ligy údajně činí 3,6 miliardy korun a daňové výnosy státní pokladny díky tomu dosahují přes 1 miliardu ročně.  Použitím multiplikátoru pak KPMG dospěla k tomu, že tržby vyplývající z 1. a 2. ligy dosahují 7 miliard Kč. ročně.

Studie podle LFA a KPMG dokazuje, že profesionální fotbal je plnohodnotnou součástí českého hospodářství a má pozitivní dopady na ekonomickou aktivitu a už zmíněné daňové příjmy.

Ačkoli jsem to ve výrocích nezaznamenal, tak je zřejmé, že účelem studie bylo vytvořit pro LFA a fotbalový svaz materiál, který poslouží při dalším lobbingu za zvýšení dotací pro český (profesionální) fotbal. Dotace by podle představ funkcionářů mířily například na výstavbu národního stadiónu v Brně nebo v Praze v Letňanech.

Předseda svazu Miroslav Pelta zatím podle dřívějších zpráv médií ohledně dotací na výstavbu národního stadiónu narazil u ministra financí i pražské primátorky Andriany Krnáčové.

Dle Aktualne.cz šéf LFA Dušan Svoboda ze studie odvozuje, že čím vyšší návštěvy, tím větší multiplikační efekty a přínos pro stát. "Z tohoto úhlu pohledu jistě pomůže plánovaný nový stadion v Brně. A já si myslím, že zásadní pozitivní efekt by přinesla i případná stavba velkého národního stadionu v Praze. Podle mě by se zaplatil, ani by na něm nemusel žádný klub pravidelně hrávat své ligové zápasy."

Přiznám se, že jsem studii nečetl, pouze společností KPMG poskytnutý mediální výstup (LFA jim zveřejnění nepovolilo), ale zkušenosti a akademické studie ze zahraničí naznačují, že je dobré brát závěry podobných analýz poradenských firem přinejmenším s velkou rezervou.

Dotacím do profesionálního sportu, veřejné podpoře výstavby stadiónů a zkoumání ekonomickému přínosu profesionálního sportu se hojně věnují zejména ekonomové na univerzitách ve Spojených státech, jelikož tamější sportovní franšízy (v NBA, MBL, NHL, NFL) mají ve zvyku přesouvat své působiště tam, kde jim město, okres či jiná samospráva nabídne nejvyšší dotace a jiné ekonomické benefity (např. daňové úlevy).

Proces je podobný. Konzultační firma připraví studii do nebes vychvalující ekonomické přínosy (dotovaného) nového stadiónu a příchodu franšízy do města a uchváceni multiplikátory a predikovanými přínosy (vyšší daňové výběry, nová pracovní místa, zvýšení ekonomické aktivity) pak dotace často schválí. Roli samozřejmě může hrát např. prestiž města, snaha získat či udržet si voliče.

Studie akademických ekonomů však přínosy přítomnosti profesionálních franšíz (klubů) na ekonomiku měst, regionů, států vyvracejí. Na různých ekonomických otázkách se ekonomové leckdy neshodnou, ale zrovna v oblasti ekonomických přínosů profesionálního sportu a sportovních arén panuje mezi americkými ekonomy konsensus.

Na otázku, zda by měly samosprávy a stát zrušit dotace profesionálním franšízám odpověděli v roce 2006 členové American Economic Association v 58 % případů, že s tím velmi souhlasí, dalších 28 % členů odpovědělo, že souhlasí. Jen 10 % dotázaných ekonomů odpovědělo, že se k problému staví neutrálně a pouhých 5 %, že nesouhlasí či velmi nesouhlasí.

Jedním z udávaných důvodů, proč nemá profesionální sport významnější ekonomický přínos je jednak relativně malá velikost odvětví v porovnání s jinými sektory ekonomiky, a také to že fotbal či jiný sport je jen jedním z druhů zábavy a peníze, které lidé utratí za vstupenky, občerstvení na novém stadiónu, dresy, by i tak utratili (třeba za kino, divadlo, večeři v restauraci…).

Přítomností nového dotovaného stadiónu v Letňanech či Brna by akorát došlo k přerozdělení ekonomické aktivity z jiných částí lokální ekonomiky k lidem (organizacím, firmám), kteří dostali dotaci.

Abych se vrátil k tomu, co řekl Svoboda. Atmosféře, hospodaření klubů ze vstupenek, prodeje občerstvení by vyšší návštěvnost prospěla. Ale lidi nemají peníze někde ve štramoku a nečekají, až jim někdo řekne „Choďte na fotbal“, aby ty nahromaděné peníze konečně utratili. Představa, že spotřeba související se sportem má zázračný multiplikační efekt v porovnání s jinými, stávajícími možnostmi spotřeby je úsměvná.

KPMG se ve studii odvolává na svou předchozí studii vytvořenou pro Český olympijský výbor. Dokonce podle tvůrců analýzy, když se zvýší návštěvnost ligových stadiónů, tak dojde k úsporám ve zdravotnictví. "...každá koruna investovaná do sportování dětí přináší úsporu ve zdravotnictví ve výši cca 2,50 Kč. To vše při 47% využitelnosti stadionů. Je zřejmé, že pokud tyto soutěže přilákají více diváků, získá na tom i Česká republika." 

V severoamerických profesionálních soutěžích dochází čas od času ke stávkám kvůli jednáním o kolektivní smlouvě. Někdy trvají několik měsíců i celou sezónu. Ekonomové tak mají zpětně ideální možnost zkoumat a porovnat ekonomickou aktivitu v době probíhající soutěže a v době stávky.

Ekonomové Dennis Coaes a Brad R. Humphreys (v minulosti spolupracoval s pražským CERGE-EI) studovali vliv stávek v severoamerických profesionálních soutěžích a nezaznamenali, že by ekonomická aktivita v daných městech a lokalitách vzhledem k neodehraným zápasům upadla.

Ohledně dotací na stadióny zmíněný Coates zabývající se hospodářskými dopady profesionálního sportu v rozhovoru pro Reason TV řekl: „…sportovní stadióny nevytvářejí novou ekonomickou aktivitu (pracovní místa, spotřebu, příjmy) a ve skutečnosti mohou mít negativní dopad na ekonomickou aktivitu. Díky stadiónům dochází k redistribuci ekonomické aktivity z jiných částí lokální ekonomiky k lidem, kteří měli to štěstí a dostali dotaci. Čistým efektem není nová spotřeba, nová pracovní místa, růst příjmů… pouze jiné přerozdělení ekonomické aktivity.“


Významnou výjimkou mohou být stadióny, kluby, sportovní akce, které přilákají novou spotřebu. Ale to nebude případ české fotbalové ligy či případného českého národního stadiónu. Zahraničních fanoušků přijíždějících sledovat českou ligu moc není, zápasy národního týmu se hrají párkrát do roka a těch pár stovek či tisíc zahraničních fanoušků přijede a zase odjede.

Vysílací práva do zahraničí Synot liga neprodává na rozdíl řekněme od Premier League nebo Bundesligy.

Studie poradenských firem opomíjejí, že dotace použité na výstavbu stadiónu nebo podporu profesionálního sportu mohou být využité na jiné účely (zkvalitnění infrastruktury, nemocnic, škol), případně mohou být peníze ponechány občanům, aby se sami rozhodli, za co své peníze utratí.

Sportovní stadióny a hromadné sportovní akce také s sebou nesou zvýšené nároky na infrastrukturu, veřejnou dopravu či nasazení bezpečnostních složek. Policisté by přitom mohli být nasazeni jinde.

A studie ekonomů se netýkají jen dotovaných stadiónů, franšíz a akcí.

V článku už zmíněného Coatese a jeho kolegy Humphreyse z roku 2008, který shrnuje argumenty ekonomů, se mimo jiné uvádí. „Závěry studií, které prošly oponenturou a byly publikovány v ekonomických žurnálech, jsou pozoruhodně konzistentní. Ať už zkoumaly jakékoliv město či oblast, ať použily jakýkoliv model či metodu, tak nenašly téměř žádný důkaz, že by profesionální sportovní franšízy a zařízení měly měřitelný dopad na ekonomiku.“

Coates a Humphreys v jedné ze svých studií dokonce došli k závěru, že přítomnost profesionálních sportovních franšíz může mít negativní vliv na reálný příjem obyvatel v daném městě nebo městské konglomeraci. Souviselo to s tím, že hráči a majitelé klubů zejména mimo sezónu žili a své peníze utráceli mimo město (oblast), v které se klub nacházel.

Ekonomové Robert A. Baade a Allen R. Sanderson zkoumali vliv profesionálních sportů na zaměstnanost (viz předchozí odkaz) a dospěli k závěru že: „Výsledky naší studie nenalezly pozitivní korelaci mezi profesionálním sportem a tvorbou pracovních míst.“

Ekonomové ve Státech mimochodem vyvrátili i významnější měřitelný ekonomický dopad významných jednorázových akcí na místo pořádání. Jedná se například o zápasy Super Bowlu, all-stars utkání různých soutěží, maratón v Honolulu... Zde se nabízí česká paralela s grand prix motorek v Brně či vychvalováním ekonomických přínosů letošního MS ze strany hokejového svazu.

Pořadatel dotovaných závodů motorek Brna nevlastní vysílací práva, čísla o počtech návštěvníků jsou pochybná a příjmy odcházejí přes fingované smlouvy bůhví kam. V případě MS v hokeji platí o vysílacích právech to samé. Stát na akci poskytl dotaci v řádech desítek miliónů korun, významné procento diváků byli čeští fanoušci, takže dotací stát akorát narušil tržní prostředí a „navedl“ spotřebu ve prospěch pořadatelů (svaz, IIHF), z jiných regionů Čech a Moravy do Prahy a Ostravy.

KPMG a LFA zmínily v analýze i nekalkulované přínosy v oblasti zdravotní, sociální, kulturní a vzdělávací. Nepopírám, že toto může mít kladný vliv na sportování zejména dětí, bezpochyby ano. Také přítomnost profesionálního klubu či pořádání sportovní akce může být pro město (region, stát) a jeho obyvatele důležité z hlediska tradice, prestiže. Dotace směřující tímto směrem by však neměly být zdůvodňovány optimistickými projekcemi ekonomických přínosů.

Profi sport může udělat město (region) šťastnější, ale s velkou pravděpodobností ne bohatší.

Ale to už se dostávám někam jinam. Hlavním cílem článku bylo ukázat, že ekonomové jsou k hospodářským přínosům profesionálního sportu a nově postavených arén skeptičtí a bylo by fajn, kdyby se podobným směrem vydal při bádání i někdo z českých ekonomů a politici nebyly odkázáni na neveřejné studie, které neprošly oponenturou a jejichž výsledky byly předem dány zadavatelem.

J. Krejčí

---------------------------------

Zmíněný Humphreys mimochodem v roce 2002 v článku pro Prague Business Journal napsaném s českým ekonomem Danielem Münichem předpověděl pozdější lapálie okolo Sazka Arény (dnes O2 Aréna). „Pokud dojde k realizaci projektu Sazky, ponesou většinu rizika akcionáři (sportovní svazy). V případě, že bude aréna z finančního hlediska neúspěšná, pravděpodobným výsledkem bude bailout ze strany vlády.“

•• Samotné používání multiplikačního efektu v dopadových studii je hodně diskutabilní. Viz třeba strana 11 a dál v materiálu, který na téma dotací do stadiónů a na sportovní akce před lety připravil pro New Zealand Business Roundtable americký ekonom Tyler Cowen.