Spotřeba spojená s pořádáním 1. a 2. české fotbalové ligy údajně činí 3,6 miliardy korun a daňové výnosy státní pokladny díky tomu dosahují přes 1 miliardu ročně. Použitím multiplikátoru pak KPMG dospěla k tomu, že tržby vyplývající z 1. a 2. ligy dosahují 7 miliard Kč. ročně.
Studie podle LFA a KPMG dokazuje, že profesionální fotbal je plnohodnotnou součástí českého hospodářství a má pozitivní dopady na ekonomickou aktivitu a už zmíněné daňové příjmy.
Ačkoli jsem to ve výrocích nezaznamenal, tak je zřejmé, že účelem studie bylo vytvořit pro LFA a fotbalový svaz materiál, který poslouží při dalším lobbingu za zvýšení dotací pro český (profesionální) fotbal. Dotace by podle představ funkcionářů mířily například na výstavbu národního stadiónu v Brně nebo v Praze v Letňanech.
Předseda svazu Miroslav Pelta zatím podle dřívějších zpráv médií ohledně dotací na výstavbu národního stadiónu narazil u ministra financí i pražské primátorky Andriany Krnáčové.
Dle Aktualne.cz šéf LFA Dušan Svoboda ze studie odvozuje, že čím vyšší návštěvy, tím větší multiplikační efekty a přínos pro stát. "Z tohoto úhlu pohledu jistě pomůže plánovaný nový stadion v Brně. A já si myslím, že zásadní pozitivní efekt by přinesla i případná stavba velkého národního stadionu v Praze. Podle mě by se zaplatil, ani by na něm nemusel žádný klub pravidelně hrávat své ligové zápasy."
Přiznám se, že jsem studii nečetl, pouze společností KPMG poskytnutý mediální výstup (LFA jim zveřejnění nepovolilo), ale zkušenosti a akademické studie ze zahraničí naznačují, že je dobré brát závěry podobných analýz poradenských firem přinejmenším s velkou rezervou.
Dotacím do profesionálního sportu, veřejné podpoře výstavby stadiónů a zkoumání ekonomickému přínosu profesionálního sportu se hojně věnují zejména ekonomové na univerzitách ve Spojených státech, jelikož tamější sportovní franšízy (v NBA, MBL, NHL, NFL) mají ve zvyku přesouvat své působiště tam, kde jim město, okres či jiná samospráva nabídne nejvyšší dotace a jiné ekonomické benefity (např. daňové úlevy).
Proces je podobný. Konzultační firma připraví studii do nebes vychvalující ekonomické přínosy (dotovaného) nového stadiónu a příchodu franšízy do města a uchváceni multiplikátory a predikovanými přínosy (vyšší daňové výběry, nová pracovní místa, zvýšení ekonomické aktivity) pak dotace často schválí. Roli samozřejmě může hrát např. prestiž města, snaha získat či udržet si voliče.
Studie akademických ekonomů však přínosy přítomnosti profesionálních franšíz (klubů) na ekonomiku měst, regionů, států vyvracejí. Na různých ekonomických otázkách se ekonomové leckdy neshodnou, ale zrovna v oblasti ekonomických přínosů profesionálního sportu a sportovních arén panuje mezi americkými ekonomy konsensus.
Na otázku, zda by měly samosprávy a stát zrušit dotace profesionálním franšízám odpověděli v roce 2006 členové American Economic Association v 58 % případů, že s tím velmi souhlasí, dalších 28 % členů odpovědělo, že souhlasí. Jen 10 % dotázaných ekonomů odpovědělo, že se k problému staví neutrálně a pouhých 5 %, že nesouhlasí či velmi nesouhlasí.
Jedním z udávaných důvodů, proč nemá profesionální sport významnější ekonomický přínos je jednak relativně malá velikost odvětví v porovnání s jinými sektory ekonomiky, a také to že fotbal či jiný sport je jen jedním z druhů zábavy a peníze, které lidé utratí za vstupenky, občerstvení na novém stadiónu, dresy, by i tak utratili (třeba za kino, divadlo, večeři v restauraci…).
Přítomností nového dotovaného stadiónu v Letňanech či Brna by akorát došlo k přerozdělení ekonomické aktivity z jiných částí lokální ekonomiky k lidem (organizacím, firmám), kteří dostali dotaci.
Abych se vrátil k tomu, co řekl Svoboda. Atmosféře, hospodaření klubů ze vstupenek, prodeje občerstvení by vyšší návštěvnost prospěla. Ale lidi nemají peníze někde ve štramoku a nečekají, až jim někdo řekne „Choďte na fotbal“, aby ty nahromaděné peníze konečně utratili. Představa, že spotřeba související se sportem má zázračný multiplikační efekt v porovnání s jinými, stávajícími možnostmi spotřeby je úsměvná.
KPMG se ve studii odvolává na svou předchozí studii vytvořenou pro Český olympijský výbor. Dokonce podle tvůrců analýzy, když se zvýší návštěvnost ligových stadiónů, tak dojde k úsporám ve zdravotnictví. "...každá koruna investovaná do sportování dětí přináší úsporu ve zdravotnictví ve výši cca 2,50 Kč. To vše při 47% využitelnosti stadionů. Je zřejmé, že pokud tyto soutěže přilákají více diváků, získá na tom i Česká republika."
V severoamerických profesionálních soutěžích dochází čas od času ke stávkám kvůli jednáním o kolektivní smlouvě. Někdy trvají několik měsíců i celou sezónu. Ekonomové tak mají zpětně ideální možnost zkoumat a porovnat ekonomickou aktivitu v době probíhající soutěže a v době stávky.
Ekonomové Dennis Coaes a Brad R. Humphreys (v minulosti spolupracoval s pražským CERGE-EI) studovali vliv stávek v severoamerických profesionálních soutěžích a nezaznamenali, že by ekonomická aktivita v daných městech a lokalitách vzhledem k neodehraným zápasům upadla.
Ohledně dotací na stadióny zmíněný Coates zabývající se hospodářskými dopady profesionálního sportu v rozhovoru pro Reason TV řekl: „…sportovní stadióny nevytvářejí novou ekonomickou aktivitu (pracovní místa, spotřebu, příjmy) a ve skutečnosti mohou mít negativní dopad na ekonomickou aktivitu. Díky stadiónům dochází k redistribuci ekonomické aktivity z jiných částí lokální ekonomiky k lidem, kteří měli to štěstí a dostali dotaci. Čistým efektem není nová spotřeba, nová pracovní místa, růst příjmů… pouze jiné přerozdělení ekonomické aktivity.“
Významnou výjimkou mohou být stadióny, kluby, sportovní akce, které přilákají novou spotřebu. Ale to nebude případ české fotbalové ligy či případného českého národního stadiónu. Zahraničních fanoušků přijíždějících sledovat českou ligu moc není, zápasy národního týmu se hrají párkrát do roka a těch pár stovek či tisíc zahraničních fanoušků přijede a zase odjede.
Vysílací práva do zahraničí Synot liga neprodává na rozdíl řekněme od Premier League nebo Bundesligy.
Studie poradenských firem opomíjejí, že dotace použité na výstavbu stadiónu nebo podporu profesionálního sportu mohou být využité na jiné účely (zkvalitnění infrastruktury, nemocnic, škol), případně mohou být peníze ponechány občanům, aby se sami rozhodli, za co své peníze utratí.
Sportovní stadióny a hromadné sportovní akce také s sebou nesou zvýšené nároky na infrastrukturu, veřejnou dopravu či nasazení bezpečnostních složek. Policisté by přitom mohli být nasazeni jinde.
A studie ekonomů se netýkají jen dotovaných stadiónů, franšíz a akcí.
V článku už zmíněného Coatese a jeho kolegy Humphreyse z roku 2008, který shrnuje argumenty ekonomů, se mimo jiné uvádí. „Závěry studií, které prošly oponenturou a byly publikovány v ekonomických žurnálech, jsou pozoruhodně konzistentní. Ať už zkoumaly jakékoliv město či oblast, ať použily jakýkoliv model či metodu, tak nenašly téměř žádný důkaz, že by profesionální sportovní franšízy a zařízení měly měřitelný dopad na ekonomiku.“
Coates a Humphreys v jedné ze svých studií dokonce došli k závěru, že přítomnost profesionálních sportovních franšíz může mít negativní vliv na reálný příjem obyvatel v daném městě nebo městské konglomeraci. Souviselo to s tím, že hráči a majitelé klubů zejména mimo sezónu žili a své peníze utráceli mimo město (oblast), v které se klub nacházel.
Ekonomové Robert A. Baade a Allen R. Sanderson zkoumali vliv profesionálních sportů na zaměstnanost (viz předchozí odkaz) a dospěli k závěru že: „Výsledky naší studie nenalezly pozitivní korelaci mezi profesionálním sportem a tvorbou pracovních míst.“
Ekonomové ve Státech mimochodem vyvrátili i významnější měřitelný ekonomický dopad významných jednorázových akcí na místo pořádání. Jedná se například o zápasy Super Bowlu, all-stars utkání různých soutěží, maratón v Honolulu... Zde se nabízí česká paralela s grand prix motorek v Brně či vychvalováním ekonomických přínosů letošního MS ze strany hokejového svazu.
Pořadatel dotovaných závodů motorek Brna nevlastní vysílací práva, čísla o počtech návštěvníků jsou pochybná a příjmy odcházejí přes fingované smlouvy bůhví kam. V případě MS v hokeji platí o vysílacích právech to samé. Stát na akci poskytl dotaci v řádech desítek miliónů korun, významné procento diváků byli čeští fanoušci, takže dotací stát akorát narušil tržní prostředí a „navedl“ spotřebu ve prospěch pořadatelů (svaz, IIHF), z jiných regionů Čech a Moravy do Prahy a Ostravy.
KPMG a LFA zmínily v analýze i nekalkulované přínosy v oblasti zdravotní, sociální, kulturní a vzdělávací. Nepopírám, že toto může mít kladný vliv na sportování zejména dětí, bezpochyby ano. Také přítomnost profesionálního klubu či pořádání sportovní akce může být pro město (region, stát) a jeho obyvatele důležité z hlediska tradice, prestiže. Dotace směřující tímto směrem by však neměly být zdůvodňovány optimistickými projekcemi ekonomických přínosů.
Profi sport může udělat město (region) šťastnější, ale s velkou pravděpodobností ne bohatší.
Ale to už se dostávám někam jinam. Hlavním cílem článku bylo ukázat, že ekonomové jsou k hospodářským přínosům profesionálního sportu a nově postavených arén skeptičtí a bylo by fajn, kdyby se podobným směrem vydal při bádání i někdo z českých ekonomů a politici nebyly odkázáni na neveřejné studie, které neprošly oponenturou a jejichž výsledky byly předem dány zadavatelem.
J. Krejčí
---------------------------------
• Zmíněný Humphreys mimochodem v roce 2002 v článku pro Prague Business Journal napsaném s českým ekonomem Danielem Münichem předpověděl pozdější lapálie okolo Sazka Arény (dnes O2 Aréna). „Pokud dojde k realizaci projektu Sazky, ponesou většinu rizika akcionáři (sportovní svazy). V případě, že bude aréna z finančního hlediska neúspěšná, pravděpodobným výsledkem bude bailout ze strany vlády.“
Žádné komentáře:
Okomentovat